Josef Marha
Hokejista, který si splnil sen o NHL a stal se ikonou HC Davos
Josef Marha patří mezi nejvýraznější české hokejisty své generace. Rodák z Hradce Králové si během kariéry prošel extraligou, zámořím i evropskou elitou. Po úspěšném působení v NHL, kde oblékal dres Anaheimu, Colorada či Montrealu, našel svůj sportovní domov ve švýcarském Davosu. V tamním HC Davos strávil neuvěřitelných dvanáct sezon a stal se jedním ze symbolů klubu, se kterým vybojoval několik mistrovských titulů.
Marhova kariéra je příběhem tvrdé práce, disciplíny a pokory. Přestože dosáhl nejvyšších hokejových met, vždy zdůrazňuje roli týmu, rodiny a trenérů, kteří ho formovali. Dnes se věnuje projektům spojeným se sportem, předává zkušenosti mladším generacím a aktivně spolupracuje s firmami, které sportovcům usnadňují život i mimo led, a jednou z těch je i EasyChange.
Jak jste se vlastně dokázal dostat tak vysoko? V čem vidíte hlavní důvod svého úspěchu?
Dostat se na nejvyšší úroveň je hlavně o každodenní tvrdé práci. O těch trénincích navíc, které nikdo nevidí. Klíčové je posouvat se po malých krůčcích a hlavně nevzdat to ve chvíli, kdy výsledky nepřicházejí hned. Je to ale souhra více faktorů, a to především mentální odolnosti, vytrvalosti, odříkání, disciplíny, kvalitního zázemí a především podpory rodiny. A především také trenérů, kteří vás neustále posouvají dál.
Když se ohlédnete zpět, které momenty z hokejové kariéry vás nejvíc formovaly jako osobnost?
Nejvíc mě formovali trenéři, kteří mě učili nejen hokej, ale i to, co znamená být lídr a hrát pro tým, ne pro vlastní statistiky. A také mě naučili, že i prohra má obrovskou hodnotu. Z proher se totiž člověk často naučí nejvíc.
Co pro vás byla největší motivace v každodenním tréninku i zápasech?
Motivovalo mě vítězství a pocit dobře odvedené práce. Miloval jsem okamžiky po vyhraném utkání, když si člověk sedne v kabině, nadechne se a ten pocit vítězství prostě prožije. To se nedá popsat slovy.
Vyzkoušel jste působení doma i v zahraničí. V čem byl největší rozdíl sportovně i lidsky?
Každá země je specifická a hodně záleží na lidech, které potkáte. NHL je bezpochyby nejlepší liga světa a možnost si ji zahrát pro mě byla obrovská zkušenost. Později ve Švýcarsku mě tahle zkušenost posunula ještě o úroveň výš. Každá země mi po lidské stránce dala něco jiného a jedinečného. Do Spojených států jsem odcházel v devatenácti letech, což znamenalo okamžitou samostatnost. Musel jsem se naučit být průbojnější a každý den objevovat a zvykat si na nové věci. Když jsme následně přišli do Švýcarska, bylo mi pětadvacet a měl jsem za sebou již cenné hokejové i životní zkušenosti. Ve Švýcarsku jsem si pak osvojil jejich pověstnou disciplínu, pracovitost a smysl pro detail.
Sportovní kariéra bývá plná změn. Jak jste se vyrovnával s přesuny mezi týmy, městy a zeměmi?
Pro mě osobně to nebyl problém, ale pro moji ženu ano. Já přišel do nového města, šel do kabiny a trénoval. Ona musela vyřídit všechny věci kolem stěhování. V Americe jsme se stěhovali často, ale v Davosu jsem nakonec strávil dvanáct sezon, takže jsme měli konečně jedno stabilní místo. Především bylo jednodušší cestování a cítili jsme se blíže domovu. Během působení v Davosu se nám narodily obě děti – syn v roce 2003 a dcera v roce 2010. Jelikož Švýcarsko není od Čech daleko, jezdili jsme pravidelně domů; většinou na pár dnů v listopadu a občas i v únoru. Po skončení sezóny v dubnu jsme se pak vraceli do České republiky, kde jsme zůstávali až do konce července. Po angažmá v Davosu, které skončilo v roce 2013, byl ovšem návrat zpět do České republiky velmi náročný, zejména pro mě a syna. Pro mě to nebylo jednoduché, jelikož jsem se vracel po téměř dvaceti letech v zahraničí, ale po pár letech jsem si opět zvykl. Syn to však nejdříve snášel velmi těžce, ale poté co si našel nové kamarády, se celá situace stabilizovala.
Dnes sportovci často řeší finanční otázky – příjem peněz, investice, přesuny mezi zeměmi. Jak jste to řešil vy?
Dříve to bylo mnohem složitější. Internetové bankovnictví neexistovalo. Člověk přišel na pobočku, zadal příkaz a oni převedli peníze třeba z USA do Česka. Nebo jste musel zavolal bankéři. Nebyly online směnárny, měnový kurz byl daný bankou. Dnes je to úplně jinde a člověk si už ani nechce připustit, jak neefektivní a drahé to dřív bylo.
Dnes je všechno online a sportovci mají víc informací i možností. Jak moderní služby vnímáte?
Je skvělé, že si sportovci mohou nyní hodně věcí vyřídit online. Ale zároveň musí být opatrní, protože dnes je spousta nejrůznějších platforem a možností, ale ne všechny nabízí výhodné služby. Každý by si měl vždy nejprve prověřit, komu své peníze svěřuje.
A tím se dostáváme k vaší současné spolupráci s EasyChange. Co vás zaujalo?
Se společností EasyChange jsem se seznámil přes jiný projekt, kde jsem také zapojený. Nejvíc mě zaujal osobní přístup. Když vznikne problém, dovoláte se člověku, ne automatu. A navíc mají jedny z nejlepších kurzů na trhu. To je přesně to, co sportovci nebo lidé pracující v zahraničí ocení - jednoduchost, férovost a jistotu, že se o vás někdo opravdu postará.